Skutečnost, že občané okupovaných zemí v relativně masovém měřítku sloužili v německé branné moci, se státní orgány, propagandistický aparát i společnosti dotyčných zemí snažily spíše marginalizovat nebo zcela potlačit. Fenomén služby v nepřátelském vojsku se po dlouhá desetiletí nestal ani objektem soustředěného zájmu historiků, a to ani ve svobodných poměrech zemí západní Evropy, natož pak v zemích s totalitárním systémem. Obrat v oblasti revize celospolečensky přijatých mýtů nastával velmi pomalu (HAASE – PAUL 1995), a byla mu věnována pouze limitovaná pozornost (v Německu např. QUADFLIEG 2008 , ve Francii RIEDWEG 1995, KOENIG 2007, GRANDHOMME 2011, ve Slovinsku KOKALJ-KOČEVAR 1999). Rozsahem zpracování, ale i geografickou blízkostí jsou pro výzkum v České republice významné výsledky polských historiků (především KACZMAREK 2010). Aktuální stav výzkumu v rámci jednotlivých států se pokusila představit a porovnat slovinská historička Monika Kokalj-Kočevar. Iniciovala přípravu mezinárodní konference, jež proběhla v roce 2012 v Lublani. Konference, která se konala ve dnech 18.–19. 10. 2012, nesla název Mobilisation into the Wehrmacht in the occupied lands of the Third Reich. Hlavním organizátorem bylo Muzej Novejše zgodovine v Lublani. Konference ukázala velký potenciál mezinárodního kontextu tématu, vnímaného dosud jen regionálním prizmatem. Účastníci konference na tématu dále pracovali, a vyvrcholením se stal sborník, vzešlý ze semináře ve francouzském Štrasburku (STROH – QUADFLIEG 2016). Nicméně, téma dosud představuje především výzvu.

V Česku se problematika služby ve wehrmachtu, a zvláště přijímání zajatců do zahraničního vojska druhého odboje objevovala jen marginálně, v podobě drobnějších zmínek v pracích širšího záběru, nebo souvisejícího tématu (BORÁK 2010). Tematicky zaměřené články a studie se velmi sporadicky začaly objevovat až v prvních letech nového tisíciletí (MALÍŘ 2001, PIVCOVÁ 2001). Specifickými souvislostmi sporů o státní příslušnost zajatců z wehrmachtu pocházejících z Těšínska se podrobně zabýval Jiří Friedl (FRIEDL 2003a, 2003b, 2005). Tématu byl v listopadu 2013 věnován jeden díl v rámci cyklu České televize Historie.cs. (dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1049298-cesi-ve-wehrmachtu [28. 02. 2017]) Jisté dokumentační výsledky nese i činnost regionálních občanských sdružení. (viz zvl. Projekt Hultschiner Soldaten z. s., dostupné na: http://www.hultschiner-soldaten.de [28. 02. 2017]).

Pro počátky současného projektu se stala důležitou elektronická databáze příslušníků československých zahraničních jednotek, vznikající mezi lety 2004 a 2013 ve vojenském historickém archivu v Praze, a další výstupy jednotlivých členů budoucího týmu. Jiří Neminář věnoval tématu svoje vysokoškolské kvalifikační práce, Zdenko Maršálek a Vladimír Pilát se významně podíleli na tvoření zmíněné databáze, přičemž Zdenko Maršálek byl účastníkem výše uvedené konference v Lublani. V roce 2017 byl v rámci grantové soutěže Grantové agentury ČR zpracován a podán projekt, garantovaný Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, který byl následně Grantovou agenturou podpořen.

• BORÁK, Mečislav 2010: Fenomén německé volkslisty. In: PEJČOCH, Ivo – PLACHÝ, Jiří a kol. (eds.): Okupace – Kolaborace – Retribuce. Praha, s. 111–119
• FRIEDL, Jiří 2003a: „Slezané, bratři od Ostravice a Olzy!“ Spory o zajatce z Těšínska mezi ČSaR a Polskem 1943–1945. In: Slezský sborník – Acta Silesiaca : čtvrtletník pro vědy o společnosti, 101, č. 2, s. 94–127
• FRIEDL, Jiří 2003b: Němečtí zajatci pocházející z Těšínska jako předmět sporu mezi polskou a československou exilovou vládou v Londýně: nástin problematiky. In: Československá armáda 1939–1945 (plány a skutečnost). Příspěvky z mezinárodní konference 22. – 23. října 2002. Praha, s. 214–218
• GRANDHOMME, Jean-Noël 2011: Les Malgré-nous de la Kriegsmarine. Destins Alsaciens et de Lorrains dans la marine de guerre du IIIe Reich. Strasbourg
• HAASE, Norbert – PAUL, Gerhard (eds.) 1995: Die andere Soldaten. Wehrkraftzersetzung, Gehorsamverweigerung und Fahnenflucht im Zweiten Weltkrieg. Frankfurt am Main
• KACZMAREK, Ryszard 2010: Polacy w wehrmachcie. Kraków
• KOENIG, Pierre 2007: „Les Malgré-nous“. In: Revue d´Allemagne et des pays de langueallemande, 39, No 4, s. 485–499
• KOKALJ-KOČEVAR, Monika 1999: Gestapo Volunteers: The Upper Carnolia Home Defence Force, 1943–1945. Bayside (N.Y.)
• MALÍŘ, Otmar 2001: Občané Těšínska u Dunkerque. In: Těšínsko, č. 4, s. 9–17
• QUADFLIEG, Peter M. 2008: „Zwangssoldaten“ und „Ons Jongen“. Eupen-Malmedy und Luxemburg als Rekrutierungsgebiet der deutschen Wehrmacht im Zweiten Weltkrieg. Aachen
• PIVCOVÁ, Zuzana 2001: Přijímání zajatců z německé armády do čs. západní armády. In: Válečný rok 1944. Příspěvky účastníků mezinárodní konference konané ve dnech 19. – 20. října 1999 v Praze. Praha, s. 267–270
• RIEDWEG, Eugène 1995: Les malgré-nous. Histoire de l´incorporation des Alsaciens-Mosellans dans l´armée allemande. Mulhouse¨
• STROH, Frédéric – QUADFLIEG, Peter M. (eds.) 2016: L´incorporation de force dans les territoires annexés par le III^e Reich. Die Zwangsrekrutierung in dem von Dritten Reich annektierten Gebieten. 1939–1945. Strassbourg

Z výzkumných pobytů

• 

• 

• 

•